Blog

Edgar Allan Poe – Jáma a kyvadlo – (angl. The Pit and the Pendulum)  je jedna z jeho nejznámějších povídek, která vyšla v roce 1842.

Povídka Jáma a kyvadlo se objevila v dárkové knize The Gift: A Christmas and New Year’s Present for 1843 (Dárek: Vánoční a novoroční dárek pro rok 1843) vydané Careym & Hartem. Povídka byla mírně upravena pro květnové vydání (17. květen) roku 1845 newyorského periodika Broadway Journal.

Děj se odehrává ve španělském městě Toledo, líčí pocity člověka odsouzeného inkvizicí na smrt za kacířství. Autor neuvádí jméno hlavního hrdiny. Povídka byla vícekrát zfilmována pro svůj hororový námět. Dílo zapadá do celkového hororového konceptu jiných autorových děl, kde se snaží evokovat pocity strachu, neodůvodněného násilí, napětí a celkové psychické stísněnosti.

Literární druh: epika; forma: próza; žánr: povídka, hororová povídka

Edgar Allan Poe – *19. ledna 1809 Boston – †7. října 1849 Baltimore) byl americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista.

Byl autorem zpravidla fantastických a mystických příběhů a zakladatelem detektivního a hororového žánru. Dokázal mistrovsky zachytit stav osoby, která příběh vypráví. Další díla lze považovat za ranou science fiction, z jeho pera pochází i několik humoristických příběhů. Svým dílem definoval podobu moderní americké literatury.

• Zemřel za nejasných okolností.
  • Dne 3. října 1849 byl nalezen opilý (a zřejmě i pod vlivem omamných látek) na baltimorském chodníku v blízkosti Light Street.
  • Byl urychleně hospitalizován, ale z kómatu, do kterého následně upadl, se po celé čtyři dny neprobral.
  • Zemřel na krvácení do mozku v ranních hodinách 7. října 1849.
    • Pohřbu na presbyteriánském hřbitově v Baltimore se zúčastnili čtyři lidé.
    • Náhrobní kámen, který objednal v roce 1860 básníkův bratranec Neilson Poe, se nešťastnou náhodou rozbil dřív, než mohl být umístěn na hrob.
    • V roce 1865 byla uspořádána sbírka na nový náhrobní kámen s epitafem, který připomíná jeho nejslavnější báseň Havran: Quoth the Raven, Nevermore  (Havran říká: „Už nikdy!“).

Je autorem mnohých povídek a básní. Do Evropy se za Poeova života takřka neznámé dílo dostalo především díky překladům Charlese Baudelaira a částečně i Stéphana Mallarmého. Charles Baudelaire o něm napsal: „Ze všeho, co jsem četl, nabývám přesvědčení, že Spojené státy byly pro Poea jediné velké vězení a jeho vnitřní, duchovní svět básníka nebo i pijáka byl jediným vytrvalým úsilím uniknout vlivu této odporné atmosféry.“

Jeho dílo bylo inspirací mnoha pozdějších autorů (z nichž jmenujme asi nejznámějšího sira Arthura Conana Doyla a jeho kultovního hrdinu Sherlocka Holmese, jehož podoba je výrazně ovlivněna Poeovou postavou výjimečně inteligentního detektiva Dupina).

Svou stopu zanechal nejen na francouzských básnících Charlesi Baudelairovi a Stéphanu Mallarmém, ale například i na Paulu Valérym, Juliu Vernovi (zejména onou až vědeckou přesností popisu) a v neposlední řadě i na Fjodoru Dostojevském a již zmíněném Arthuru Conanu Doylovi. Jeho pravým dědicem a pokračovatelem se však stal Howard Phillips Lovecraft, který v Poem ražené cestě pokračoval do ještě extrémnějších zákoutí hrůzy a hnusu. Ani v moderní literatuře není Poe zcela bez vlivu. Jeho vliv je přítomen především v britské literatuře (zasáhl i do široce populárního díla Joanne Kathleen Rowlingové). Mnohá z Poeových děl byla nejen zdramatizována, ale i zfilmována a převedena do komiksové podoby. Široce se nechal Poeovou literaturou inspirovat např. Ray Bradbury, který neskrývaje svou adoraci k Poeovu dílu, věnoval jeho osobnosti celou kapitolu z Marťanské kroniky (syntetizoval zde dva zdánlivě odlišné prvky z Masky červené smrti a z Jámy a kyvadla).

Děj 1

• Člověk stojící před inkvizicí očekává svůj rozsudek. Ten zní: „Odsouzen k smrti“. Po těchto slovech omdlévá a probouzí se až v tmavé kobce, kde nic nevidí. Rozhodne se udělat průzkum cely. Nejdříve ji obejde dokola a napočítá 100 kroků. Pak se rozhodne přejít celu napříč. Po několika krocích ovšem zakopne. Zjistí, že jeho tělo leží na zemi, ale část obličeje má nad volným prostorem. Pod hlavou má hlubokou jámu, do které měl spadnout. Rychle pospíchá pryč zpět ke stěnám kobky a za chvíli usíná.
• Po probuzení zjistí, že je pevně připoután k nějaké dřevěné lavici. V cele již není taková tma. Po levé ruce má jídlo a vodu. Napije se vody a sní trochu jídla. Poté se rozhlédne po cele. Je menší, než si myslel. Najednou si všimne kyvadla, které visí nad ním a pomalu se houpe. Po nějaké době zjistí, že se jeho kmity zrychlují a kyvadlo klesá.
• Takto kyvadlo klesá několik dní. Muž střídavě propadá bláznění, zoufalství a střízlivosti. Nakonec se kyvadlo dostane do vzdálenosti pouhých tří palců od jeho těla. Muž dostane nápad. Všude kolem něj jsou krysy. Vezme zbytek jídla a pomaže jím pouta. Krysy se na něj vrhnou a pomalu pouta přehryžou. Právě včas. Kyvadlo už začalo přeřezávat jeho oděv. Odsouzenec přetrhne provaz a uteče.
• Náhle se kyvadlo vrátí na své původní místo a stěny (které jsou ze železa) se začnou rozpalovat a vzájemně se přibližovat. Původně čtvercový obrys stěny se teď stává kosočtvercem, v jehož středu je jáma. Rozpálené stěny tlačí muže stále víc do středu místnosti. Už je na samém okraji jámy, když se náhle ozval zmatený šum lidských hlasů a troubení polnic. Natažená ruka zachytila jeho ruku, když klesal v mdlobách do propasti. Byl to generál Lasalle. Francouzská armáda vstoupila do Toleda. Inkvizice byla v rukou svých nepřátel.

Děj 2

• Nejmenovaný vypravěč na začátku příběhu prozrazuje, že byl v době inkvizice, instituce katolické církve ve Španělsku, které pronásledovala všechny protestanty a kacířské katolíky, odsouzen k smrti.
  • Po obdržení rozsudku vypravěč omdlí a ztratí vědomí.
• Když se probudí, čeká ho naprostá tma.
  • Je zmatený, protože ví, že obvyklým osudem obětí inkvizice je veřejná poprava, která má obvykle podobu oběšení.
  • Bojí se, že byl zavřen do hrobky, ale vstane a ujde několik kroků.
  • Tato skutečnost ho vede k domněnce, že možná není v hrobce, ale v jedné z kobek v Toledu, nechvalně proslulém inkvizičním vězení.
  • Rozhodne se kobku prozkoumat.
  • Utrhne si kus lemu ze svého roucha a položí jej ke zdi, aby mohl spočítat počet kroků k obejití obvodu cely.
  • Brzy však zakopne a zhroutí se na zem, kde usne.
• Po probuzení najde vypravěč vodu a kus chleba, který s chutí sní.
  • Poté pokračuje v průzkumu vězení a zjistí, že má velikost zhruba sto kroků.
  • Rozhodne se přejít místnost pěšky.
  • Při přecházení se mu však lem, který předtím roztrhl, zamotá kolem nohou a podrazí mu nohy.
  • Při podlahu na zem si uvědomí, že ačkoli většina jeho těla dopadla na pevnou zem, tak jeho obličej visí nad propastí.
  • Ke svému zděšení dojde k závěru, že uprostřed vězení se nachází kruhová jáma.
  • Aby odhadl její hloubku, odlomí vypravěč kámen ze stěny jámy a hodí ho dovnitř, při čemž počítá, jak dlouho padá.
  • Domnívá se, že jáma je poměrně dosti hluboká a na jejím dně je voda.
  • Vypravěč znovu usíná a probouzí se s další vodou a chlebem.
• Poté, co se znovu napije, okamžitě znovu usne.
  • Když se probudí příště, zjistí, že vězení je slabě osvětlené.
  • Vypravěč je nyní připoután k dřevěné desce omotaný dlouhým řemenem kolem těla.
  • Jeho věznitelé mu nabízejí v misce chutné maso, ale už žádnou vodu.
  • Když vzhlédne, všimne si, že je na stropě namalovaná postava času, která drží místo kosy kyvadlo, které se houpe.
  • Vypravěč odvrátí pohled od stropu, když si všimne, že z jámy vylézají krysy a hemží se kolem jeho jídla.
  • Když se znovu podívá na strop, zjistí, že kyvadlo je zkonstruováno jako kosa ve tvaru půlměsíce, které se pomaličku přibližuje k místu, kde má srdce.
• Přestože si vypravěč uvědomuje, jak je situace zoufalá, začne vymýšlet plán, jak uniknout.
  • Potře si jídlem z talíře řemen, který mu omezuje pohyblivost.
  • Krysy přitahované jídlem vylezou na vypravěče a začnou mu řemen překusovat.
  • Když se kyvadlo přiblíží k jeho tělu, vypravěč poškozený řemen přetrhne a o chlup kyvadlu unikne.
  • Když vstane, kyvadlo se stáhne ke stropu a on dojde k závěru, že jeho žalářníci musí sledovat každý jeho pohyb.
  • Ani ti se ovšem nehodlají vzdát.
• Stěny vězení se začnou zahřívat a posouvat směrem k jámě.
  • Vypravěč si uvědomí, že ho stěny donutí do jámy skočit, což bude znamenat jeho smrt.
  • Když vypravěči nezbývá ani centimetrová opora, stěny se náhle stáhnou a ochladí.
  • Vypravěč však ve svém strachu začne omdlévat a nebezpečně se do jámy nakloní.
  • Když to vypadá, že skutečně do jámy spadne, tak jej zachytí tajemná osoba a zabrání jeho pádu.
• Francouzský generál Lasalle a jeho armáda úspěšně obsadili vězení ve snaze ukončit činnost inkvizice.
  • Spolu s tím zachránili i vypravěče.

Rozbor hororu

• Jáma a kyvadlo, studie efektního teroru, začíná úvodní pasáží o vypravěčově smrtelné úzkosti
  • „Bylo mi zle, k smrti zle mi bylo z těch dlouhých muk“, vzápětí muž ztrácí vědomí po vyslechnutí rozsudku smrti.
  • Čtenář si v úvodu povídky domyslí, že vypravěč tato muka přežil, ze slov „Spatřil jsem rty černě oděných soudců. Připadaly mi bílé – bělejší než list papíru, na kterém toto píši“.
    • Vypravěč příběh vypráví v ich-formě, proto musel muka přežít.
• Zejména nedostatek nadpřirozených elementů v povídce vyvolává hrůzu, místo děje je skutečné, nikoli smyšlené.
  • „Realita“ příběhu je umocněna autorovým důrazem na pocit: kobka je tmavá, nevětraná a plná krys, vypravěč trpí žízní a hladem a kyvadlo s nabroušeným ostřím hrozí jeho rozkrájením.
    • Vypravěč registruje pomalé klesání kyvadla a jeho „svištění“.
• „Jáma a kyvadlo“ může být považována za vážné převyprávění satirické autorovy povídky A Predicament (Potíže).
  • V tomto příběhu podobná kosa pomalu (a komicky) odděluje vypravěči hlavu.
  • Tato akce je v povídce „Jáma a kyvadlo“ pozměněna: klesající kyvadlo se chystá proříznout vypravěči hruď.

Historické okolnosti

• Zachránci v příběhu jsou vedeni Napoleonovým generálem Lasallem (který však nevedl francouzskou okupaci Toleda) během španělské války za nezávislost (1808 – 1814).
  • V této době již španělská inkvizice nebyla tak mocná jako v předchozích stoletích.
• Propracované mučení obsažené v povídce nemá historické paralely s aktivitami španělské inkvizice v žádném století, natož v devatenáctém.
  • Inkvizice byla zrušena během francouzské intervence (1808–14).
• Edgar Allan Poe uvádí na začátku povídky latinský citát:
  • „Impia torturum longas hic turba furores sanguinis innocui, non satiata, aluit. Sospite nunc patria, franco nunc funeris antro, mors ubi dira fuit vita salusque patent.“ (česky „Dlouho zde řádila bezbožná cháska trýznitelů, nemohoucí se dosytit nevinné krve. Dnes, když je vlast v bezpečí a sluj záhuby rozbořena, tam, kde byla hrozná smrt, vládne život a blaho.“)
    • Poe jej charakterizuje jako čtyřverší složené pro tržní bránu, která měla být postavena na staveništi Jakobínského klubu v Paříži.
    • Děj se odehrává ve vězení, které bude podle citátu zničeno – stejně tak byla zničena Bastila během francouzské buržoazní revoluce r. 1789.

Filmové adaptace

• 1909 – francouzský němý film, režie Henri Desfontaines
• 1913 – první filmová adaptace povídky v angličtině, režie Alice Guy-Blaché – francouzská režisérka pracující v USA
• 1961 – film Jáma a kyvadlo (Spojené státy americké), režie Roger Corman
• 1967 – horor Hadí jáma a kyvadlo (SRN), režie Harald Reinl, hrají Lex Barker (představitel Old Shatterhanda)
• 1983 – natočil český filmový surrealista Jan Švankmajer patnáctiminutový krátký film (zčásti hraný a zčásti animovaný) nazvaný Kyvadlo, jáma a naděje na motivy povídek „Jáma a kyvadlo“ E. A. Poea a „A Torture by Hope (Mučení nadějí)“ Auguste Villiers de l’Isle-Adama.
• 1991 – horor Jáma a kyvadlo (USA), režie Stuart Gordon
• 2009 – horor The Pit and the Pendulum, (USA), režie David DeCoteau

Překlady

Česky vyšla povídka a vychází vždy jako součást povídkových sbírek s hororovou tématikou nebo v antologiích (výběr z literárních děl, popř. úryvků osvětlujících určité téma, typ tvorby nebo epochu). V současnosti je povídka vydávána jako součást povídkových knih. Většinou pod názvem Jáma a kyvadlo a jiné povídky, jako autor je uveden E. A. Poe.

• 1949 – Neuvěřitelná dobrodružství– nakl. Svoboda
• 1959 – Zrádné srdce: Výbor z díla – nakl. Naše vojsko, překlad Josef Schwarz
• 1975, 1978, 1987, 1988 – Jáma a kyvadlo a jiné povídky – nakl. Odeon
• 1988 – Černý kocour – nakl. Mladá fronta (edice Četba pro školy), překlad Josef Schwarz
• 2006 – Velká kniha Strachu – nakl. Albatros
• 2010 – V mistrově stínu: Povídky Edgara Allana Poea – nakl. XYZ , překlad Vítězslav Nezval, Tomáš Pekárek, Josef Schwarz, Ladislav Šenkyřík, Jaroslav Vrchlický
• a další

TEST