Blog

George Orwell – 1984 – román anglického autora

1984 (v anglickém originále vypsáno slovy Nineteen Eighty-Four, autorův pracovní název byl Poslední člověk v Evropě) je antiutopický (dystopický) román anglického spisovatele George Orwella dokončený v roce 1949, publikován 8. června téhož roku v Londýně nakladatelstvím Secker and Warburg.

• Tato kniha, z níž pochází známý výrok Velký bratr tě sleduje!, je jedním z nejzásadnějších literárních děl 20. století.
• Popisuje svět, v němž vládne absolutní totalita, kterou živí permanentní, „udržovací“ válka mezi třemi kontinentálními mocnostmi.
• Společnosti vládne Strana a cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno, lidská individualita se stává zločinem.

George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair – *25. června 1903 Motihari, Bengálsko – †21. ledna 1950 Londýn, byl britský novinář, esejista a spisovatel. Ve svých dílech se zabýval kritikou totalitarismu a vyzdvihováním ideálů demokratického socialismu.

• narodil se v Indii (Bengálsko), kde jeho otec sloužil jako úředník v občanské správě, a vyrůstal v Anglii
• v roce 1922 se přidal k britské imperiální policii a sloužil v Barmě (dnešní Myanmar), což ho silně ovlivnilo v jeho tvorbě
• Orwell byl silně ovlivněn politikou a svými zkušenostmi z dělnické třídy, což se promítlo do jeho literární tvorby
• jeho nejznámějšími díly jsou Farma zvířat a 1984, obě knihy působí silnou kritikou na adresu totalitních režimů a jejich důsledků
• psal také esejistické práce, jako například Politika a anglický jazyk, Uvnitř velryby a jiné eseje nebo Úpadek anglické vraždy
• kromě spisovatelské práce byl také aktivním novinářem a bojovníkem za lidská práva
• v roce 1937 se připojil k levicovým republikánům v boji proti fašistům během španělské občanské války
• zemřel ve věku 46 let na tuberkulózu

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: román (sociální science fiction, politická fikce, science fiction a dystopická fikce)

---

Antiutopie, dystopie

• Antiutopie (též dystopie či kakotopie) je opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů.
• Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem.
• S různými typy utopických a antiutopických společností se lze setkat v science fiction a dalších literárních dílech i dalších žánrech umění.
  • Jako antiutopii lze označit také literární žánr, který se zabývá fiktivní společností takovéhoto druhu.
    • V české literatuře psal antiutopie např. Karel Čapek (román Válka s Mloky, kde se mloci vzbouří proti lidstvu a zlikvidují všechny pevniny, či hra R.U.R., ve které lidstvo vyhladí roboti).
    • Neklidná poválečná a padesátá léta se v antiutopii reflektují např. v knize Eduarda Petišky, Cesta do země Lidivoni, ve které trosečník ztroskotá na pustém ostrově, kde král vydává rozporuplné příkazy ovlivňující všechny oblasti kultury.
    • Ve světové literatuře je typickým příkladem literární antiutopie román 1984 George Orwella.
    • V moderní současné literatuře lze za antiutopii považovat románovou trilogii Hunger Games Suzanne Collinsové.

---

• Kniha 1984 je ovlivněna dobou svého vzniku a přímo reaguje na totalitní režimy, ale na rozdíl od Farmy zvířat, kde se jedná o jasný stalinismus, tak zde poukazuje zejména na skrytou totalitu, což si uvědomíme především ve chvíli, kdy Winston vysvětluje, že obyvatelstvo Oceánie se rozděluje na:
  • členy Vnitřní strany (2 % obyvatel, cca 6 milionů), kteří skutečně vládnou,
  • členy Vnější strany, kteří pracují pro stát a vykonávají jeho vůli (členem je i Winston)
  • a proletariát (tzv. proléti), který tvoří 85 % společnosti.
    • proléti jsou považováni za méněcenné, žijí ve velmi chudých poměrech, stát se o ně nestará a nechává jim relativní volnost, dokonce je ani nesleduje tak jako členy Vnější strany
• Autor ale také vycházel ze svých zkušeností s válečnou realitou ve Velké Británii.
  • Orwell se pokusil o volnou extrapolaci (použití známé zkušenosti, skutečnosti či informace na oblast doposud neznámou nebo neprozkoumanou, možný budoucí vývoj) svých zkušeností s různými režimy do budoucnosti.

Kompozice díla

Román je členěn do tří částí. Každá část je členěna kapitoly (dohromady 23). Vlastní kompozice je chronologická, je použita er-forma – nezaujatý autorský vypravěč. V ději jsou použity odborné pasáže – uplatňuje se zde odborný styl, neboť několik stran představuje výňatek z fiktivní knihy Teorie a praxe oligarchického kolektivismu.

• 1. část – 8 kapitol – charakteristika totalitního režimu, jeho popis, způsob fungování
• 2. část – 9 kapitol – Winston se setkává s Julií, chce se aktivně účastnit odporu proti Straně
• 3. část – 6 kapitol – Winston je mučen a v závěru díla popraven – waporizován
• součástí díla je i tzv. Dodatek – je věnován popisu jazyka newspeak

• expozice: Winston Smith pracuje na Ministerstvu pravdy v Londýně
• krize: Winston si začíná uvědomovat, jaké vymývání mozků společnost podstupuje, začne provozovat zakázané aktivity a seznamuje se s Julii
• kolize: Julie s Winstonem podstupují mučení na Ministerstvu lásky
• katastrofa: Winston opět začne Velkého bratra bezmezně milovat, následně je popraven

• Děj se odehrává v roce 1984.
• Místem děje je Londýn, Územní oblast jedna, Oceánie.
  • Příběh se odehrává v budoucnosti, kde vládne totalitní režim, který má neomezenou moc nad obyvateli; hlavní postava Winston Smith proti němu bojuje a hledá pravdu a lásku. Nakonec podlehne a je popraven.

Postavy

• Winston Smith – pracuje na Ministerstvu pravdy, které se zabývá falšováním historie, sám historii falšuje, ale snaží se uchovat si pravdu ve vlastních myšlenkách, snaží se o odboj, zamiluje se do Julie, ale pak je chycen Ideopolicií a psychicky i fyzicky týrán, což vede k naprostému obratu začne milovat Velkého Bratra a zradí Julii. Nakonec je stejně popraven – waporizován. Winston je úředníkem na Ministerstvu pravdy, která spravuje informace, zábavu, školství a uměni
• Velký bratr – v čele Strany, vládne velmi tvrdou diktaturou Oceánii, nikdy nemění svá rozhodnutí, neomylný, všemocný, není jisté, zda existuje
• Julie – 26 let, pracuje na výrobě románů v Oddělení literatury, zamiluje se do Winstona, ale zradí ho, jsou chyceni v úkrytu, dokáže se výborné přetvařovat, aby nevzbudila podezření
• O´Brien – člen Vnitřní strany, Winstonovi se zdá, že smýšlí stejné jako on, přijde ho navštívit se záminkou vypůjčeni si nové verze slovníku Newspeak, zprostředkovává oběma milencům přistup k Bratrstvu, ale zradí je, v samotném závěru Winstona mučí
• Charrington – majitel obchodu s veteší, pronajímá Winstonovi pokoj, ale je členem Ideopolicie, právě díky němu jsou lapeni
• Emanuel Goldstein – nepřítel lidu, hlavni osoba Dvou minut nenávisti, původně čelný představitel Strany, dnes členem Bratrstva
• Syme – pracovník Výzkumného odděleni, přepracovává Newspeak, moc mluví, je vaporizován
• Parsons – Winstonův soused, hloupý, páchne potem, naprosto oddaný Straně, ale je také vaporizován – udá ho vlastní dcera, když ze spánku křičí „Pryč s Velkým Bratrem“

Děj 1

• Děj knihy se zaměřuje na život hlavní postavy Winstona Smithe, úředníka Ministerstva pravdy, který si postupně uvědomuje nesvobodu a manipulaci, jakou stát nad občany provádí.
• V Oceánii jsou občané sledováni a kontrolováni pomocí TV obrazovek a špehů, kteří jsou skryti v každém rohu města.
• Winston, kritický k režimu, se snaží najít svobodu a kontaktovat opozici, což je v této společnosti trestné.
• Zamiluje se ale do Julie, další kriticky myslící osoby, s níž se snaží najít útočiště a plánovat odpor proti režimu.
• Během knihy se Winstonova odhodlanost proti postupně zvyšuje, avšak brzy zjistí, že je jeho úsilí marné, jelikož neexistuje žádná opozice a všechno je pouze dalším způsobem, jak udržet režim u moci.
• Winston a Julia jsou nakonec odhaleni a mučeni, což je symbolické pro naprostou kontrolu a beznaděj, které v této společnosti panují.
• Winston podléhá mučení, vše prozradí a začne milovat Velkého bratra. V závěru knihy je popraven.
• Kniha 1984 se zaměřuje na kritiku totalitních režimů a varuje před možností, že by společnost mohla ztratit svobodu a demokracii.
• Orwell se v knize zaměřuje na problémy jako manipulaci informací, masovou propagandu a násilí, které se v takových systémech často vyskytují.
• 1984 je jedním z nejznámějších děl moderní literatury a stala se symbolem pro zápas proti totalitě.

Děj 2

• Hlavním hrdinou románu je úředník, soudruh Winston Smith, který žije roku 1984 v Londýně ve fiktivní zemi Oceánii.
  • Vládne velmi tvrdá diktatura v čele s tzv. Velkým bratrem.
  • Oficiální ideologie se nazývá Angsoc (původně anglický socialismus, v anglickém originále knihy Ingsoc) a její ústřední hesla zní:
    • Válka je mír
    • Svoboda je otroctví
    • Nevědomost je síla
• Životní úroveň je bídná a zhoršuje se.
  • Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné.
    • Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin.
  • Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie.
    • Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úředníci přepisují všechny články, které v minulosti vyšly.
      • Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu.
      • Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod.
      • Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu.
• Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost.
  • Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda.
    • Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk.
    • Začíná si psát deník.
    • Dobře ale ví, že jej, stejně jako všechny ostatní členy Strany, na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky.
      • Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá.
      • A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní.
      • Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů.
• Během děje se do Winstona zamiluje Julie.
  • Láska sama o sobě i sexuální touha je ideozločin, proto se oba pečlivě skrývají.
  • S Julií o samotě mimo dosah techniky může Winston mluvit svobodně.
  • Julie je totiž také proti straně a Winston není její první láska, ani první milenec.
  • Jsou si ale od začátku vědomi, že ideopolicie je dříve či později odhalí a zničí.
• Obyvatelstvo Oceánie se rozděluje na členy Vnitřní strany (2 % obyvatel, cca 6 milionů), kteří skutečně vládnou, členy Vnější strany, kteří pracují pro stát a vykonávají jeho vůli (členem je i Winston) a proletariát, který tvoří 85 % společnosti.
  • Proléti jsou považováni za méněcenné, žijí ve velmi chudých poměrech, stát se o ně nestará a nechává jim relativní volnost, dokud se mezi nimi neobjeví někdo, kdo by se mohl pro Stranu stát nebezpečným.
  • Winstonovi a Julii se do rukou dostane kniha známého odpůrce režimu Emanuela Goldsteina, Teorie a praxe oligarchického kolektivismu.
    • V ní se Winston dozvídá jak celý systém funguje, ale nedozví se proč svět vypadá právě tak.
      • Otázka proč zůstává symbolicky nezodpovězena v celém románu.
• Nakonec jsou Winston i Julie zatčeni a odvedeni do cel Ministerstva lásky.
  • Winston při těžkém mučení prozradí vše, co ví a mnohem víc.
  • Přeje si zemřít, ale nemá možnost.
  • Ptá se sám sebe i svých mučitelů, co po něm Strana ještě chce.
  • Později pochopí, že cílem vůbec není dostat z vězně informace a pak jej popravit.
  • Strana chce úplné pokoření a obrat myšlení o 180 stupňů.
    • Chce po něm, aby upřímně miloval Velkého bratra a bezmezně mu věřil.
      • To se zdá zhola nemožné.
      • Ale surovost promyšleně kombinovaná s vlídnými domluvami a obdobími klidu nakonec vedou k cíli.
      • Winston v okamžicích vrcholné hrůzy přestane dokonce i milovat Julii a je zcela pokořen.
• Poté se vězeň překvapivě ocitá zpátky na svobodě.
  • Ale už je jiným člověkem.
  • Znovu je zaměstnán na Ministerstvu pravdy, a dokonce lépe placen.
  • Ideopolicie už se o něj nezajímá a jeho by ani nenapadlo proti něčemu protestovat, byť jen v myšlenkách.
  • Setká se i s Julií, ale i ona ho zradila a je zcela podrobená.
    • Winston si uvědomuje, že navzdory všemu teď Velkého bratra miluje a ctí.
      • I když ho miluje a ctí, je stejně popraven.
      • Čtenář ale vidí, že není jisté ani to, že Velký bratr je žijící osoba.
    • Goldstein a jeho kniha jsou promyšleným dílem Strany.
      • Na knize se podílelo více autorů, např. i O’Brien, který Winstonovi knihu dal a na Ministerstvu lásky ho poté vyslýchal a mučil.
• Děj knihy se odehrává v sedmi letech, v zemi, kde neplatí žádné psané zákony a není kam utéct.
  • Jde o vylíčení diktatury, která vládne tak efektivně, že si lidé přestávají uvědomovat jiné možnosti, přestávají myslet.
    • Vnímají jen hesla a strojově vytvářenou zábavu (romány, poezii i hudbu).
    • Prakticky nikdo už na způsobu života, který lze shrnout do několika hesel, nevidí nic špatného.

Od prvního dne na Ministerstvu lásky se v něm mnoho změnilo, ale ke konečné, nevyhnutelné, uklidňující změně došlo až teď.

Hlas z obrazovky stále ještě chrlil hlášení o zajatcích, válečné kořisti a vraždění, ale řev venku trochu ztichl. Číšníci se vraceli ke své práci. Jeden se blížil s lahví ginu. Winston ve svém blaženém snu ani nevěnoval pozornost tomu, že mu dolévá sklenici. Už neběžel, ani nejásal. Byl zase na Ministerstvu lásky, všechno bylo odpuštěno, duši měl bílou jako sníh. Stál před soudem, přiznával všechno a každého obviňoval. Šel bíle kachlíkovanou chodbou a měl pocit, že svítí slunce. Za ním kráčel ozbrojený dozorce. Dlouho očekávaná střela mu vnikala do mozku.

Vzhlédl k té obrovské tváři. Čtyřicet let mu trvalo, než pochopil, jaký úsměv se skrývá pod černým knírem. Jaké kruté a zbytečné nedorozumění. Jak sveřepě a tvrdohlavě prchal před laskavou náručí! Dvě slzy, nasáklé ginem; mu stékaly ke kořeni nosu. Ale to bylo v pořádku, všechno bylo v pořádku, boj skončil. Zvítězil sám nad sebou. Miloval Velkého bratra.

Románové termíny (podle Wikipedie)

• Vaporizace
  • Hlavním tématem románu je manipulace. Totalitní systém potřebuje efektivně měnit minulost a ta je určena dvěma věcmi: hmatatelnými dokumenty a lidskými vzpomínkami. K manipulaci veškerých dokumentů slouží aparát Ministerstva pravdy, umožňuje kdykoli na objednávku změnit veškeré záznamy o zvolené události či člověku na něco jiného. Lze například nepohodlnou osobu tzv. vaporizovat, což znamená vymazat z existence (z latinského vapor – pára). Zničit veškeré zmínky o tom, že existovala, i o samotné vaporizaci. Změna minulosti však musí být naprostá, takže se např. přepisují všechny články v novinách, kde byla vaporizovaná osoba zmíněna. Tyto noviny se pak znovu tisknou a novými výtisky se nahrazují všechny staré výtisky v knihovnách a na dalších místech.To by ale na úplnou změnu minulosti nestačilo, je třeba vymazat i nehmotné vzpomínky, zmanipulovat i myšlenky.

• Doublethink
  • Ke kontrole kolektivního myšlení existuje v Oceánii řada propracovaných technik, především tzv. doublethink, česky dvojité myšlení. Doublethink je schopnost udržet pohromadě dvě zcela protikladné informace a zároveň oběma pevně věřit. Musí to být vědomý proces, protože vyžaduje inteligenci, ale zároveň musí být nevědomý, protože lež není přípustná, Strana nelže. Samo používání slova doublethink vyžaduje tuto schopnost. Jiným příkladem použití mohou být názvy ministerstev. Každý ví, že v prostorách Ministerstva lásky (v newspeaku Lamini) jsou cely a mučírny pro politické vězně, Ministerstvo pravdy (Pramini) se programově zabývá lhaním, ekonomika Ministerstva hojnosti (Hojmini) vede k hladomoru, Ministerstvo míru (Mírmini) řídí válku. Člověk cvičený v doublethinku v tom ale nevidí spor. Je vnitřně přesvědčen, že vaporizovaná osoba nikdy neexistovala, byť by šlo o vlastní matku. A jestliže Strana říká, že Eurasie je úhlavní nepřítel Oceánie, pak byla nepřítelem odjakživa bez ohledu na klamnou vzpomínku, že ještě před 10 minutami byla spojencem…

• Newspeak
  • Od řadového obyvatelstva Oceánie se vyžaduje, aby upřímně jásalo nad prací Strany a ze srdce nenávidělo její nepřátele, ale zároveň o ničem moc nepřemýšlelo. Veškeré lidské emoce, city a potřeby jsou programově přesměrovány na jiné cíle v souladu s ideologií. Jedním z nástrojů k upevnění pravověrného myšlení je newspeak, jazyk uměle vytvářený speciálním oddělením Ministerstva pravdy. Do budoucna má v Oceánii zcela nahradit angličtinu, které se říká oldspeak. Cílem je zjednodušení jazyka natolik, aby ideologicky závadné myšlenky nebylo možné ani slovně vyjádřit, případně aby působily absurdně už na první dojem. Newspeak je jediným jazykem, jehož slovní zásoba se nerozšiřuje, ale naopak zužuje s každým vydáním nové verze Slovníku. Všechny vedlejší významy slov jsou potlačeny, slovní zásoba zredukována na nezbytné minimum, citové zabarvení mají jen výrazy podporující Angsoc a odsuzující jeho nepřátele.

• Ideozločin
  • Ideozločin (v originále thoughtcrime) je zločin, jenž může být spáchán nejenom slovy či skutky, ale též myšlením nebo v podobě myšlenky. Jiná definice je ta, že ideozločin je jakýkoli zločin proti Straně. Ideozločin je trestán stejně jako zločin, v některých případech i smrtí. Podobně jako opatření newspeaku, který pomalu ale jistě omezuje „manévrovací prostor“ pro vyjádření závadných myšlenek (a tedy i myšlenek na samotný zločin), v Orwellově 1984 jsou uváděny v praxi praktiky, které směřují k vymýcení ideozločinu. Jak řekla jedna z postav: brzy v Oceánii nebude možné ideozločin spáchat.

• Udržovací válka
  • Válka mezi mocnostmi v Orwellově světě není vedena proto, aby byla vyhrána, ale aby byla udržována, aby obyvatelé nebohatli a neměli čas přemýšlet. Válka udržuje obyvatele ve strachu a odrazuje je od emocí, jichž by se mohli těšit v dobách míru. Válka udržuje nepřátelství mezi mocnostmi a svým způsobem je motorem nejenom ministerstva míru ale i Strany. Vlády všech mocností jsou si toho velmi dobře vědomy a záměrně udržují status quo.

Filmové adaptace

• 1954 – byla natočena televizní verze díla 1984
• 1956 – film 1984
• 1984 – věrná filmová adaptace 1984
• 1985 – režisér Terry Gilliam natočil film Brazil inspirovaný románem 1984
• 2002 – Film Equilibrium se kromě románů, jako My, Konec civilizace nebo 451 stupňů Fahrenheita, inspiruje také 1984 k vytvoření vize budoucnosti, kdy jsou umělecká díla likvidována, protože v lidech vyvolávají emoce, a ty jsou zakázané.

Rozhlasová adaptace

• 1991 – Devítidílný rozhlasový seriál 1984 , Československý rozhlas Praha, dramatizace: Josef Hlavnička, osoby a obsazení: průvodce (Luděk Munzar), Winston Smith (Jiří Ornest), O’Brien (Boris Rösner), Charrington (Jaroslav Konečný), Julie (Veronika Freimanová), Goldstein (Josef Červinka), Velký bratr (Rudolf Hrušínský), Parsonsová (Dana Syslová), výhrůžný hlas (Ladislav Brotánek), domovnice (Ludmila Roubíková), kluk (Petr Hotmar), holka (Eliška Pohorská), spíkr I. (Bohumil Švarc), spíkr II. (Dagmar Dvořáčková), pozorovatelka (Ilona Jirotková), žena (Zuzana Davidová) a hlas (Vladimír Fišer). Překlad: Eva Šimečková; hudba: Petr Mandel; režie: Karel Weinlich.

Překlady

Ve většině případů se jedná o vydávaný překlad Evy Šimečkové v různých nakladatelstvích. Její první překlad (do dnes používaný) byl vydán v exilovém nakladatelství Index v německém Kolíně nad Rýnem. Pozoruhodný ve vydání románu je rok 2021, kdy jej vydala čtyři různá nakladatelství od čtyř různých překladatelů a v různých formách – komiks, grafický román, klasický román (viz níže).

• 1984 – Eva Šimečková, Index (exilové nakladatelství) Köln (Kolín nad Rýnem)
• 1991 – Eva Šimečková, Naše vojsko
• 2000 – Eva Šimečková, Levné knihy KMa
• 2003 – Eva Šimečková, KMa
• 2009 – Eva Šimečková, Levné knihy
• 2019 – Edita Kovalová, Infoa
• 2020 – Eva Šimečková, Fortuna Libri
• 2021 – Jan Kalandra, Leda
• 2021 – Petra Martínková, Argo (vydáno jako komiks)
• 2021 – Luboš Snížek, Maťa
• 2021 – Milan Soutor, Kontrast (vydáno jako grafický román)

TEST