Blog

Jules Verne – Cesta kolem světa za 80 dní – je dobrodružný francouzský román z cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires).

Cesta kolem světa za 80 dní (francouzsky Le tour du monde en quatre–vingts jours  [l‘ túr di mond áñ katr-véñ žúr]) – 1873 je román, který je díky napínavému ději a spádu vypravování jednou z nejoblíbenějších Vernových knih. Do češtiny byl román přeložen již roku 1873 jako druhá Vernova kniha.

Jules Gabriel Verne [žil gabrijel vern] – *8. února 1828 Nantes (Francie) – †24. března 1905 Amiens (Francie) byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny převážně mezi mládeží. Je po něm pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně Měsíce.

Knihu Cesta kolem světa za osmdesát dní ilustroval Alphonse de Neuville a Léon Benett.

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: román

Jules Verne – zkrácený životopis – podle wikipedie

Jeho strýc Châteaubourg jej brzo uvedl do literárních salónů, které pak s gustem navštěvoval. Nadchnul se pro divadlo a pustil se do psaní her, které ale zůstaly z větší části nevydané až do roku 2005. Vrhl se na četbu Victora Huga, Alexandra Dumase, Alfreda de Vigny, Alfreda de Musset, ale z dramatiků preferoval zejména Williama Shakespeara a Molièra. Z jeho současníků ho nejvíce ovlivnil Victor Hugo. I přes své zdravotní obtíže složil Jules Verne právnické zkoušky a mohl tak začít pracovat jako advokát. Spolu s přáteli začal organizovat pravidelné večeře nazvané „Jedenáct bez ženy“. Již v mládí se pokoušel Verne o literární činnost. Psal (bez většího ohlasu) básně, povídky, písně, libreta a divadelní hry.

Postupně se nadchl pro vědu a geografii. Seznámil se s proslulým Jacquem Aragem, který pokračoval v objevování světa i přes svou slepotu. Ten jej také přivedl k pro něj novému literární žánru – cestopisu.

V roce 1862 se seznámil s nakladatelem Pierrem-Julesem Hetzelem, který vydal jeho dobrodružný román Pět neděl v baloně. Ten měl tak obrovský úspěch, že nakladatel nabídl Verneovi exkluzivní smlouvu na dvacet let (první kontrakt), v níž se Verne zavázal napsat dva svazky ročně (nejde o počet titulů, protože některé romány byly několikasvazkové). Tato smlouva Vernea finančně zajistila a umožnila mu živit se pouze psaním. Pierre-Jules Hetzel také vymyslel souhrnný název pro Verneovo dílo, a to Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires), které měly podle něho „shrnout všechny znalosti zeměpisné, geologické, fyzikální, astronomické, tak jak je shromáždila moderní věda, a zpracovat tak barvitým a poutavým způsobem … dějiny světa“.

Roku 1864 uzavřeli Hetzel a Verne druhý kontrakt na napsání dějin velkých zeměpisných objevů. Na tomto díle Verne spolupracoval s Gabrielem Marcelem (1843 – 1909), knihovníkem ve francouzské Národní knihovně (Bibliothèque Nationale) v Paříži. Důvodem spolupráce bylo především to, že Verne uměl mluvit a číst pouze francouzsky, zatímco velké množství informací, které potřeboval ve své práci použít, bylo dostupné pouze v cizích jazycích, které Marcel velmi dobře ovládal.

• Jules Verne je považován, společně s anglickým spisovatelem Herbertem Georgem Wellsem, za zakladatele žánru vědeckofantastické literatury (science-fiction).
  • Dá se říci, že Verne ve svých dílech předpověděl celou řadu vědeckých a technických objevů a vynálezů, např. dálkové lety řiditelným balónem, velkorážní dělo, videofon, skafandr, kosmické cesty, elektrický motor, tank, vrtulník a další.
• Jules Verne zemřel 24. března 1905 v Amiensu.
  • Jeho syn Michel Verne se postaral o vydání jeho posledního originálního románu Zatopená Sahara a poté knihou Maják na konci světa zahájil dlouhodobé vydávání dalších svazků Podivuhodných cest.
    • V těchto dílech však Michel prováděl (jak již bylo řečeno) velké změny, takže originální verze byly vydány až koncem 20. století.

Za Verneova života obsahoval cyklus Podivuhodné cesty padesát čtyři titulů (mimo cyklus stála kniha povídek Doktor Ox a román Trosečník z Cynthie, napsaný společně s Andrém Lauriem). Autorův syn, Michel Verne, rozšířil cyklus ještě o dalších osm knih.

---

Spornost autorství – podle wikipedie

Autorství některých knih Julese Vernea je sporné. Tak například je dnes již doloženo, že román Trosečník z Cynthie napsal jiný francouzský spisovatel André Laurie (Verne provedl pouze kontrolní práce a jeho jméno bylo přidáno z komerčních důvodů). Již předtím Verne upravil, a to velmi podstatně, dva jiné Laurieho rukopisy. Tyto texty se staly základem dvou románů, vydaných rovněž pod jménem Julese Vernea: Ocelové město a Hvězda jihu. Rovněž tak romány dokončené nebo přepracované jeho synem Michelem Vernem (např. Lodivod dunajský, Honba za meteorem nebo Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy) se podle posledních výzkumů dosti liší od původních Verneových textů. Ke stálým Verneovým spolupracovníkům patřil jeho bratr Paul (1829–1897), kapitán dálkové plavby, který měl podíl na všech jeho knihách týkajících se moře a námořnictví. Za pravidelného Verneova spolupracovníka musíme považovat i nakladatele Hetzela, který byl pravidelně prvním čtenářem jeho děl. Jejich vzájemná korespondence a analýza původních rukopisů poukazují na to, že Hetzel nejen přispíval mnoha nápady, ale prováděl také v rukopisech změny.

Sci-fi

• Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr (především literární, filmový, herní či výtvarný), vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie.
• Sci-fi je žánr blízký fantasy, kde ale místo technologií je hlavní prvkem většinou magie a fyzická síla (tzv. příběhy „meče a magie“). Oba žánry se ovlivňují a částečně prorůstají; jedním z takových průniků jsou například díla žánru science fantasy.
• Zakladatelé sci-fi
  • Kořeny fantaskního žánru sahají k eposu o Gilgamešovi a popisu ideálního státu v Platónově Ústavě.
  • Za zakladatele žánru bývají považováni Jules Verne, pokud jde o technickou sci-fi, a Herbert George Wells, který se věnoval spíše vlivu technologií na člověka.
    • H. G. Wells ve svém díle nastolil mnoho témat, z nichž vychází i současná sci-fi (například kontakt s mimozemskými civilizacemi, cesty časem, biotechnologie atp.).
• Výraz science fiction poprvé použil v roce 1851 anglický básník a publicista William Wilson (1826–1886).

---

Obsah

• Příběh začíná 2. října roku 1872 v Londýně a jeho hlavními hrdiny jsou bohatý, osamělý a svobodný anglický džentlmen Phileas Fogg se svým francouzským sluhou Passepartoutem (francouzský význam je paklíč, v některých českých vydáních označován jménem Proklouz), který se nechal u Philease Fogga zaměstnat, protože věřil, že díky pánovým pravidelným zvykům bude mít klidnou službu. Netuší, že jeho pán si odpoledne v Reformním klubu, jehož je členem, přečte v The Morning Chronicle (v některých vydáních The Daily Telegraph) článek o otevření nového úseku železniční tratě Bombaj – Kalkata v Indii a spočítá si, že díky tomu je nyní možno vykonat cestu kolem světa během osmdesáti dnů. Když ostatní členové klubu vyjádří své pochybnosti o provedení takovéto cesty, vsadí se s nimi o celé své jmění (dvacet tisíc liber), že cestu uskuteční. A tak se ještě téhož dne večer musí Passepartout se svým pánem vydat vlakem ve 20.45 na strastiplnou cestu. Ani jeden netuší, že jsou sledováni detektivem Fixem ze Scotland Yardu, protože Fogg je podobný bankovnímu lupiči, se kterým si ho Fix spletl.
• Cestovatelé se bez problému dostanou do Suezu a nastoupí na parník do Bombaje. Fix cestuje s nimi, protože nezískal v Egyptě včas zatykač, a záměrně se spřátelí s Passepartoutem. V Bombaji všichni nastoupí na vlak do Kalkaty. Brzy se však ukáže, že zpráva o dokončení železnice byla poněkud přehnaná, a tak cestovatelé musí část cesty překonat na slonu, za kterého Phileas Fogg zaplatil závratnou cenu dva tisíce liber. Během této cesty zachrání Fogg s Passepartoutem z pohřební hranice mladou indickou ženu Audu (ve francouzském originále Aouda), která měla být podle místních zvyků proti své vůli upálena se svým mrtvým manželem. Protože by Auda nebyla ve své vlasti v bezpečí, slíbí jí, že jí vezmou k jejímu příbuznému do Hongkongu.
• V Kalkatě se Fix pokusí Fogga zatknout, ale tomu je umožněno složit kauci. Fix je donucen následovat Fogga lodí do Hongkongu. Tam Fogg zjistí, že Audin příbuzný se odstěhoval někam do Evropy a rozhodne se vzít Audu na další cestu sebou. Protože detektiv Fix má poslední šanci, jak zatknout Fogga na místě, kde ještě platí britské zákony, zdrží Passepartouta v opiovém doupěti a tak mu zabrání sdělit Foggovi zprávu o předčasném odjezdu lodi do Jokohamy. Fogg loď sice zmešká, ale zaplatí si cestu v malém člunu do Šanghaje, kde parník do Jokohamy chytí.
• Z Jokohamy se dostanou bez problému přes Pacifik do San Francisca, přičemž Fix slíbí Passepartoutovi, že teď bude Fogga na jeho cestě podporovat (chce ho mít brzy na britské půdě, aby ho mohl zatknout). V San Franciscu nastoupí všichni na vlak do New Yorku. Cestou jsou však přepadeni Indiány, kteří zajmou Passepartouta jako rukojmího. Úspěšnou snahou o jeho zachránění se však Fogg natolik zdrží, že zmešká loď do Liverpoolu. Brzy však nalezne malý parník, mířící do Bordeaux, a přesvědčí posádku, aby změnili kurz lodě na Britské ostrovy. Loď pluje po několik dnů plnou parou a brzy se vyčerpá zásobu paliva. Fogg loď proto draze koupí a spálí jako palivo všechny její dřevěné části. Dostane se včas do Queenstownu (dnes Cobh) v Irsku a chce se přes Dublin a Liverpool dostat do Londýna. Fix jej však zatkne. Omyl se zakrátko vysvětlí, protože pravý bankovní lupič byl před několika dny zadržen. Fogg podlehne náhlému popudu a srazí Fixe dobře mířeným direktem na zem, nicméně zmešká vlak a vrátí se do Londýna o pět minut později a tím sázku prohraje.
• Druhý den se Fogg ve svém domě omlouvá Audě, že v důsledku prohrané sázky přišel o všechen majetek a nemůže ji finančně podporovat. Auda se mu však náhle vyzná, že ho miluje, a zeptá se ho, zda si ji nechce vzít za ženu. Fogg okamžitě zavolá Passepartouta, aby zajistil kněze. U něj Passepartout zjistí, že není 22. prosince, jak si Fogg, Auda i Passepartout myslí, ale teprve 21. prosince, takže Fogg ve skutečnosti sázku vyhrál. Phileas Fogg, aniž by to tušil, získal k dobru jeden den, protože cestoval východním směrem. Po překročení každého poledníku směrem na východ, získal čtyři minuty. A tak, jelikož obvod Země má celkem 360 stupňů, to úhrnem dělá 360 × 4 = 1440 minut, čili 24 hodin. To, že tento fakt zjistil Phileas Fogg čirou náhodou, je nejméně pravděpodobnou částí celého románu, neboť jednak Fogg na začátku příběhu věnoval velkou pozornost časovému rozvrhu celé cesty, jednak se posunutí data muselo po překročení datové čáry projevit už ve Spojených státech. Fogg se dostaví do Reformního klubu (a to přesně ve 20 h 45 min), aby sázku vyhrál. Druhého dne se ožení s Audou a Jeana Passepartouta přijme nastálo za sluhu.

Cesta měla probíhat podle následujícího plánu – v románu tento plán není plánem hlavního hrdiny, pana Fogga, ale je výpočtem novin Morning Chronicle (v některých vydáních románu jsou použity noviny Daily Telegraph), které si členové Reformního klubu čtou. Právě tento plán je předmětem sázky mezi Phileasem Foggem a Andrew Stuartem o možnosti či nemožnosti podniknout cestu kolem světa za 80 dní. Tento plán je zmíněn ve třetí kapitole.

Úsek trasy	Dopravní prostředek	Počet dnů
Londýn – Suez	vlak a loď	7
Suez – Bombaj	loď	13
Bombaj – Kalkata	vlak	3
Kalkata – Hongkong	loď	13
Hongkong – Jokohama	loď	6
Jokohama – San Francisco	loď	22
San Francisco – New York	vlak	7
New York – Londýn	loď a vlak	9
Celkový počet dnů		80

Postavy

• Phileas Fogg
  • Hrdina a hlavní postava v románu. Je nám představen jako prozíravý Angličan, jehož bohatství je zdrojem tajemství pro všechny. Byl vyzván kolegy aby Objel svět za osmdesát dní a tuto výzvu přijímá. Jeho racionalita, klid, velkorysost a sebeovládání působí na čtenáře.
• Proklouz – Passepartout
  • Objeví se v počáteční fázi románu, jako nový sluha francouzského pana Fogga. On je upřímný, stejně jako komický francouzský muž, který je oddaný svému pánovi, a přesto se dostane do situací. které kazí jeho pánu plány na cestu kolem světa. Proklouz má smysl pro humor a schopnost jednat statečně. stejně jako komicky.
• Fix
  • V Anglii se odehrává hlavní bankovní loupež, zhruba ve stejné době, kdy se Fogg vydává na cestu kolem světa. Fix je jedním z mnoha dalších detektivů, kteří se snaží najít viníka, aby mohli získat podíl z ukradených peněz jako ocenění. Přichází k nesprávnému závěru, že Fogg je bankovní lupič a jen předstírá, že jeho skutečný účel cesty je utéct před zákonem.
• Auda
  • Auda je indická princezna, která se provdala za Inda. Když zemře, fanatičtí hinduisté se ji snaží přinutit, aby se zavázala obětí svého života. je zachráněna panem Foggem. Odjíždí s ním zpět do Anglie, protože nebyla schopna najít svého příbuzného v Hong Kongu.

Kompozice díla

Dílo je členěno do 37 kapitol. Dle různých vydání českého překladu díla mohou být kapitoly označeny buď slovně (např. Kapitola první), nebo římskou číslicí (např. I.). Každá kapitola je specifikována krátkou anoncí – shrnutím (např. Kapitola první, v níž Phileas Fogg a Proklouz přijímají jeden druhého, jeden jakožto pán, druhý jakožto sluha).

Děj samotný je vyprávěn chronologicky nezúčastněným autorem, který děj (příběhy) popisuje. Občas se autor zapojí do samotného příběhu. Děje se tak tehdy, pokud má vypravěč v úmyslu emotivně podpořit určité části děje, chování postav apod.

Děj samotný začíná seznámením pana Fogga s Passepartoutem (Proklouzem) – první kapitola. Sázka je popisována ve třetí kapitole. Ve čtvrté kapitole pan Fogg nastupuje cestu kolem světa. V páté kapitole vstupuje do děje inspektor Fix. Ve třinácté kapitole se poprvé objeví Auda. Ve třicáté čtvrté kapitole si pan Fogg myslí, že sázku prohrál. V poslední kapitole, třicáté sedmé, je vysvětlen důvod vítězství pana Fogga.

KAPITOLA TŘICÁTÁ SEDMÁ, v níž se ukáže, že Phileas Fogg svou cestou kolem světa nezískal nic – kromě štěstí

Ano! Phileas Fogg sám.
Pamatujeme se ještě, že v osm hodin pět minut večer – přibližně pětadvacet hodin po příjezdu cestovatelů do Londýna – byl Proklouz svým pánem pověřen, aby vyrozuměl důstojného pána Samuela Wilsona o jistém sňatku, který má být uzavřen hned příštího dne.
Proklouz tedy vyšel z domu pln nadšení. Rychlým krokem se vydal k domu důstojného pána Samuela Wilsona, ten se však dosud nevrátil. Samozřejmě, Proklouz na něho počkal, čekal však přinejmenším dobrých dvacet minut.
Zkrátka, bylo osm hodin třicet pět minut, když opustil dům důstojného pána. Ale v jakém stavu! Vlasy rozcuchané, bez klobouku, běžel, běžel, jak nikdo nikoho neviděl běžet za lidské paměti, porážel chodce a řítil se po chodníku jako smršť!
Za tři minuty byl zpátky v domě na Saville Row a bez dechu vpadl do pokoje pana Fogga.
Nebyl s to vyrazit ze sebe slovo.
„Co je?“ zeptal se Mr. Fogg,
„Pane…,“ vykoktal ze sebe Proklouz, „svatbu… nemožno…“
„Nemožno?“
„Nemožno… zítra.“
„Proč?“
„Protože zítra… je neděle!“
„Pondělí,“ odpověděl Mr. Fogg.
„Ne… dnes… sobota.“
„Sobota? To není možné!“
„Ano, ano, ano, ano!“ křičel Proklouz. „Zmýlil jste se o jeden den! Přijeli jsme o čtyřiadvacet hodin dřív… ale už zbývá jen deset minut!“
Proklouz uchopil pána za límec a vlekl ho odtud silou, jíž se nedalo vzdorovat.
Phileas Fogg, stav se takto obětí únosu, aniž měl čas uvažovat, octl se před domem, skočil do drožky, slíbil kočímu sto liber, a když přejel dva psy a srazil se s pěti povozy, dostal se Reformního klubu.
Hodiny ukazovaly osm hodin čtyřicet pět minut, když se objevil ve velkém salóně…
Phileas Fogg vykonal cestu kolem světa za osmdesát dní!
Phileas Fogg vyhrál sázku o dvacet tisíc liber!
A nyní – jak se mohl člověk tak přesný, tak svědomitý zmýlit v datu? Jak se mohl domnívat, že je sobota, 21. prosince večer, když
v Londýně vystupoval z vlaku, zatímco byl teprve pátek, 20. prosince, pouhých sedmdesát devět dní od jeho odjezdu?
Hle, jaká byla příčina tohoto omylu. Je velmi prostá.
Phileas Fogg, „aniž to tušil“, získal proti svému cestovnímu plánu jeden den k dobru – a to jedině proto, že podnikal cestu kolem světa východním směrem, a naopak by byl tento den ztratil, kdyby byl jel opačným směrem, totiž na západ.

…

Česká vydání

• 1873 – Spolek pro vydávání laciných knih českých, přeložil J. Drn,
• 1884 – Alois B. Laermann, přeložil J. Tichý,
• 1895 – Rudolf Štorch, dle J. Vernea vypravuje František Hurt,
• 1907 – Bedřich Kočí, přeložila Růžena Kohoutová,
• 1913 – J. R. Vilímek, přeložil B. Klika, znovu 1924, 1929 a 1934.
• 1951 – SNDK, přeložil Václav Netušil, znovu 1953.
• 1959 – SNKLHU, přeložil Josef Pospíšil, znovu 1961,
• 1963 – SNDK, přeložil Josef Pospíšil
• 1971 – Albatros, přeložil Josef Pospíšil
• 1991 – Ivo Železný, přeložil Josef Pospíšil
• 1997 – Návrat, Brno 1997, přeložil B. Klika, znovu 2000, 2005 a 2012.
• 2005 – Nava,
• 2005 – Levné knihy KMa, přeložil Josef Pospíšil, znovu 2006.
• 2007 – Tribun EU,
• 2012 – Nakladatelství Josef Vybíral, přeložil B. Klika,
• 2013 – Nakladatelství Václav Vávra, přeložil Josef Pospíšil,
• 2015 – Omega, přeložil B. Klika, znovu 2019,
• 2018 – Naše vojsko, Praha 2018, přeložila Marcela Kořínková.

Filmové adaptace

• 1956 – Around the World in Eighty Days, USA, režie Michael Anderson, v roli Philease Fogga David Niven, film získal pět Oscarů.
• 1981 – Willy Fog na cestě kolem světa , Španělsko, animovaný
• 1989 – Around The World in 80 Days, USA, režie Buzz Kulik, třídílný televizní film, v roli Philease Fogga Pierce Brosnan a v roli detektiva Fixe Peter Ustinov,
• 2000 – Le Tour du monde en quatre-vingts jours, Francie, režie Henri Heidsieck, animovaný film,
• 2004 – Cesta kolem světa za 80 dní (Around the World in 80 Days), USA, režie Frank Coraci, v roli Philease Fogga Steve Coogan a v roli Passepartouta Jackie Chan.

České audio nahrávky

• 1987 – Supraphon – Cesta kolem světa za osmdesát dní – dramatizace. Překlad František Netušil a Josef Pospíšil, dramatizace Tomáš Vondrovic a Jiří Šrámek, hudba Ladislav Štaidl, režie Jiří Šrámek. Účinkují Viktor Preiss, Petr Haničinec, Jana Andresíková, Jiří Adamíra, Ladislav Mrkvička, Petr Nárožný, Hana Maciuchová.
• 1986 – Československý rozhlas – Cesta kolem světa za osmdesát dní – rozhlasová hra. Překlad Josef Pospíšil, dramatizace Ondřej Neff, hudba Vladimír Popelka, režie Jiří Horčička. Účinkují Eduard Cupák (Phileas Fogg), Jan Faltýnek (Jean Passepartout), Rudolf Hrušínský (detektiv Fix), Gabriela Vránová (Auda), Čestmír Řanda (Stuart), Jiří Šrámek (Sullivan), Zdeněk Martínek (Ralph), Jan Skopeček (strojvůdce), Svatopluk Skládal (lupič Morrison), Miloš Rozhoň (hlídač) a další.

TEST