Blog

Povídky malostranské

162

Jan Neruda – Povídky malostranské – povídková próza – soubor povídek vydaných knižně r. 1878.

Soubor povídek Povídky malostranské je vrcholné prozaické dílo Jana Nerudy a jedno z nejvýznamnějších literárních děl české literatury vůbec. Třináct povídek a novel, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1878 v nakladatelství Grégr a Ferdinand Dattel.

  • Náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená na Malé Straně.
    • Čtenáři se v nich mohou vžít do věrného obrazu každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století.
    • Jeho postavy jsou vždy pečlivě a podrobně charakterizovány.
  • Velký význam zaujímá i přesný místopis Malé Strany, kde se děje povídek odehrávají.
  • Podává úsměvný obraz malostranského prostředí a jeho obyvatel, který je zároveň satirou omezeného maloměšťáctví.

Literární druh: epika, forma: próza, žánr: soubor povídek a novel

Jan Neruda – *9. července 1834 Praha-Malá Strana – †22. srpna 1891 Praha-Nové Město – byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců.

  • Je autorem básnických sbírek, např. Hřbitovní kvítí (1858), Knihy veršů (1868), Písně kosmické (1878), Balady a romance (1883), Prosté motivy (1883), Zpěvy páteční (1896), a více než 2260 fejetonů.

Májovci (podle wikipedie)

Májovci byla výrazná literární skupina českých básníků a prozaiků druhé poloviny 19. století, která navazovala na odkaz Karla Hynka Máchy, Karla Havlíčka Borovského a Karla Jaromíra Erbena. Její název pocházel z názvu almanachu Máj, který vydali Jan Neruda a Vítězslav Hálek.

Podmínky vzniku

  • Po pádu Metternichova absolutismu (revoluční rok 1848) se na scéně objevila mladá generace, která se zaobírala problematikou městského života a současných sociálních problémů. Nastávala kulturní a společenská obroda. Májovci zažívali dobu porevolučních let Bachova absolutismu a dočasné potlačení snah obrozenců o lepší postavení českého národa v rámci Rakouského císařství.
  • Roku 1858 byl vydán první almanach Máj, který se stal ústředním spojujícím dílem skupiny (následovaly ještě tři další almanachy v letech 1859, 1860 a 1862). Májovci se ve své tvorbě primárně snažili zachytit skutečnost, tak jak ji v okolním světě viděli, a to i s jejími negativními rysy. Odkazovali se nejenom na českou kulturu, ale inspirovali se i směry evropské tvorby (kosmopolité). Neobraceli se jen do české historie, ale kladli důraz na současný okolní svět, což se projevilo i v časté publicistické tvorbě. Díky jejich práci došlo k povznesení české literatury na evropskou úroveň.

Významní představitelé májovců

  • Jan Neruda
  • Vítězslav Hálek
  • Karolína Světlá
  • Adolf Heyduk
  • Rudolf Mayer
  • Václav Šolc
  • Jakub Arbes
  • Josef Václav Frič
  • Karel Sabina
  • Josef Barák
  • Božena Němcová (Chyže pod horami, 1858)

Postavy

  • Povídkami se mihne celá řada postav.
  • Najdeme zde zástupce z prostředí živnostníků, obchodníků, úředníků i penzistů, bohaté honorace i chudých, kteří ve scénkách z hostinců, ulic i domácností vytvářejí obraz typických lidských rysů i vlastností.
  • Celá řada postav byla inspirována autorovými vzpomínkami.

Děj a kompozice

Kniha obsahuje 13 povídek.

  • V knize se střídají tři typy povídek.
    • První typ vykresluje řadu drobných postav.
      • např. sem můžeme řadit povídky Týden v tichém domě a Figurky
    • Druhý typ se soustředí na pečlivé vykreslení jedné scény
      • např. povídka Večerní šplechty či U tří lilií
    • Třetí typ charakterizuje lidí s výraznou individuální zvláštností, lidí zároveň příznačných pro malostranský život
      • např. povídky Doktor Kazisvět, Přivedla žebráka na mizinu
  1. První povídka – Týden v tichém domě – popisuje osudy obyvatel malostranského činžáku.
  2. Dlouholeté nepřátelství dvou obchodníků zamilovaných do jedné ženy, které smíří až nemoc jednoho z nich, je námětem povídky Pan Ryšánek a pan Schlegl.
  3. Mstivá pomluva žebračky Miliónové zničí poctivého žebráka Vojtíška v povídce Přivedla žebráka na mizinu.
  4. V povídce O měkkém srdci paní Rusky chodí vdova na pohřby a pomlouvá mrtvé.
  5. Mladíky vypravující si na střeše své zážitky najdeme v povídce Večerní šplechty.
  6. Pozůstalým zkazí plány doktor Heribert oživením domněle mrtvého v povídce Doktor Kazisvět.
  7. V povídce Hastrman se svět pana Rybáře, postavičky v zeleném sáčku, zhroutí, když zjistí, že jeho sbírka údajných drahokamů je bezcenná.
  8. V tragické povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku končí sebevraždou obchodník s kroupami, kterého maloměšťáčtí obyvatelé nepřijmou mezi sebe.
  9. Očarován neznámou tanečnicí v hostinci za letní bouřky je mladík v povídce U tří lilií.
  10. Povídka Svatováclavská mše je o chlapci, který chce vidět půlnoční mši, a tak se nechá zavřít v kostele, ale nakonec ji zaspí.
  11. V humoresce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1845, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno, je velezrádné spiknutí chlapců znemožněno, když jejich peníze na střelný prach propije hokynář.
  12. Povídka Psáno o letošních dušičkách vypravuje o dvou flamendrech, kteří v mládí ošálí tlustou slečnu Máry, když se jí naoko dvoří a pak se jí jeden pro druhého vzdají. Ona se pak stará i po letech o jejich hroby.
  13. Závěrečná povídka Figurky je kompozičně podobná povídce první.

Jazyk a styl

  • Autor střídá humorný a satirický tón s tónem vážným.
    • Např. s výsměchem kreslí například rodinu pana domácího v povídce Týden v tichém domě, tragicky vážný je zase osud žebráka Vojtíška v povídce Přivedla žebráka na mizinu.
  • Využívá hovorový jazyk obohacený pražskými lidovými výrazy i básnickými obraty.
  • Charakter jednotlivých postav dotváří využitím detailů v jejich popise i s pomocí specifického jazyka postavy.

Okolnosti vzniku díla

  • První povídku Týden v tichém domě napsal Neruda již v roce 1867.
    • Přestože téma ho přitahovalo již dříve, jak dokazují některé jeho fejetony a povídky ze souboru jeho počáteční prózy Arabesky, k jednotně komponovanému cyklu o životě lidí na Malé Straně se dostal až v pol. 70. Jet 19. stol.
  • Jednotlivé povídky pak vycházely časopisecky v letech 1875 – 1877 a následně jako soubor společně knižně v roce 1878.
  • Kritika přijala dílo nejednotně a mnozí doboví kritici si cenili více Nerudových básní.

Filmové a televizní adaptace

  • 1984 Povídky malostranské – československý třídílný televizní seriál (variantně šestidílný po samostatných povídkách), režisér Pavel Háša: O měkkém srdci paní Rusky; Doktor Kazisvět; Lízinka; Slečna Máry; Přivedla žebráka na mizinu; Hastrman
  • 1981 Povídka malostranská – československý televizní film podle povídky Figurky, režisér Jiří Krejčík
  • 1955 Hastrman – československý film režiséra Iva Paukerta, v hlavní roli Eduard Kohout
  • 1947 Týden v tichém domě – československý film, režisér Jiří Krejčík
  • 1939 Vzhůru nohama – československý film podle povídky Figurky, režisér Jiří Slavíček

TEST

Napsat komentář