Karel Čapek – R.U.R. – vědeckofantastické drama (hra)
R.U.R. (zkratka z Rossumovi univerzální roboti) je vědeckofantastické drama o vstupní komedii a třech dějstvích Karla Čapka z roku 1920.
- Autor v příběhu varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo.
- Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za první světové války).
- Ve hře poprvé zaznělo slovo robot, které na Karlovu výzvu navrhl jeho bratr Josef Čapek.
- „Ale já nevím,“ řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“ „Tak jim řekni roboty,“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to.“
- Karel Čapek původně uvažoval o slově „labor“.
- Ve hře poprvé zaznělo slovo robot, které na Karlovu výzvu navrhl jeho bratr Josef Čapek.
- Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za první světové války).
- Divadelní hra byla přeložena do více než třiceti jazyků včetně esperanta; světovou premiéru měla 2. ledna 1921, kdy ji provedl ochotnický soubor Klicpera v Hradci Králové
- Světová premiéra hry R.U.R. měla být na Národním divadle v Praze.
- Jak však v roce 1927 uvedly Lidové noviny, původní termín byl odložen na 25. ledna 1921.
- Královéhradecký ochotnický soubor Klicpera, který měl hru premiérovat krátce po Národním divadle, se o odložení nedozvěděl.
- Proto se světová premiéra odehrála 2. ledna 1921 na prknech scény v Hradci Králové.
- Světová premiéra hry R.U.R. měla být na Národním divadle v Praze.
Karel Čapek – *9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – †25. prosince 1938 Praha; byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka (1887–1945).
Svou literární tvorbu zahájil před první světovou válkou, zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. Na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, zejména pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce. Ve svých dílech mnohdy vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem (R.U.R., Krakatit, Továrna na absolutno).
Typickým znakem jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí.
V dílech Karla Čapka se uplatňuje individualistický přístup a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později nástup fašismu v Itálii a hlavně nacismu v Německu, blížící se druhá světová válka a hrozby proti první Československé republice (Válka s Mloky, Matka, Bílá nemoc).
Jeho dílo bývá děleno na dvě základní části:
- část zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince, jehož prostřednictvím se Čapek pokouší zkoumat možnosti i hranice lidského poznání, mnohost pohledů na realitu, zabývá se noetikou (Boží muka, noetická trilogie…)
- utopická část – sem se řadí jeho utopické romány a dramata, ve kterých Čapek kritizuje společenské problémy celé moderní společnosti, zároveň je zde často vyjadřována obava ze zneužití techniky proti člověku a v dílech je i patrná obava z nastupujícího fašismu. Pro tato díla bývá považován za jednoho ze zakladatelů sci-fi literatury.
Jeho působení v tisku je spojeno především s Lidovými novinami, kde v jistém slova smyslu navazoval na dílo Jana Nerudu v Národních listech. Napsal velké množství fejetonů, které později vycházely v různých souborech. Dále se vyjadřoval k aktuálním problémům ve sloupcích, které v Lidových novinách zaváděl spolu s Karlem Čapkem i Karel Poláček.
Literární druh: drama; žánr: vědeckofantastické (utopické) drama – v původním scénáři je napsáno: kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích
- Komedií se rozumí předehra
Děj
- Úvodní dějství se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti na Rossumově ostrově výrobny robotů, kde je celá výroba prováděna roboty.
- Připluje za nimi pěkná dcera prezidenta Helena Gloryová, s cílem roboty zrovnoprávnit, a do které se všichni zamilují.
- Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starého Rossuma a jeho synovce.
- Helena se poté vdá za ředitele Harryho Domina.
- Příběh dále pokračuje po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni.
- Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“.
- Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek.
- Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války.
- Několik robotů se vzbouřilo, ustanovilo Ústřední výbor robotů a vyhlásilo válku lidstvu, jež drtivě porazilo a nenechalo nikoho přežít.
- Dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, jelikož on ještě pracoval rukama (což ho uklidňovalo; věřil, že je práce smyslem života).
- Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali.
- Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, ten však spálila Helena předtím, než ji roboti zabili.
- Jedné noci Alquista vzbudili robot Primus a robotka Helena.
- Když chtěl jednoho z nich pitvat pro výzkum, druhý se nabízel místo něj – vůbec se nechovali jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jednomu na druhém).
- Alquist zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva.
- Závěr je symbolickým odkazem k bibli, z níž Alquist cituje (Starý zákon, kniha Genesis – část o stvoření člověka):
Alquist (sám) Požehnaný dni! (jde po špičkách ke stolu a vylévá zkumavky na zem) Svátku dne šestého! (sedne u psacího stolu, hází knihy na zem; pak otevře bibli, listuje a čte) „A stvořil Bůh člověka k obrazu svému k obrazu Božímu stvořil ho, muže a ženu stvořil je. I požehnal jim Bůh a řekl Rosttež a množte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všemi živočichy, kteří se hýbají na zemi. (vstává) A viděl Bůh vše, co byl učinil, a bylo velmi dobré. I stal se večer a jitro, den šestý.“ (jde do středu pokoje) Den šestý! Den milosti. (padá na kolena) Nyní propustíš, Pane, služebníka svého – svého nejzbytečnějšího sluhu Alquista. Rossume, Fabry, Galle, velicí vynálezci, co jste vynalezli velkého proti té dívce, proti tomu chlapci, proti tomu prvnímu páru, který vynašel lásku, pláč, úsměv milování, lásku muže a ženy? Přírodo, přírodo, život nezahyne! Kamarádi, Heleno, život nezahyne! Zase se začne z lásky, začne se nahý a maličký; ujme se v pustině, a nebude mu k ničemu, co jsme dělali a budovali, k ničemu města a továrny, k ničemu naše umění, k ničemu naše myšlenky, a přece nezahyne! Jen my jsme zahynuli. Rozvalí se domy a stroje, rozpadnou se systémy a jména velikých opadají jako listí; jen ty, lásko, vykveteš na rumišti a svěříš větrům semínko života. Nyní propustíš, Pane, služebníka svého v pokoji; neboť uzřely oči mé – uzřely – spasení tvé skrze lásku, a život nezahyne! (vstává) Nezahyne! (rozpřáhne ruce) Nezahyne!
Děj 2
- Předehra
- Helena Gloryová přichází do továrny na výrobu robotů.
- Domin se do ní zamiluje a vysvětluje jí historii vyrábění robotů. Helena si roboty Sullu a Maria splete s lidmi. Busmana, dr. Galla, Hallemeiera, Fabryho a Alquista pro změnu pokládá za roboty, snaží se v nich vzbudit vzdor proti špatnému
zacházení ze strany lidí. - Všichni se do ní zamilují. Domin jí pokládá nabídku k sňatku.
- 1. dějství
- Po 10 letech. Helena je vdaná za Domina, ženy nerodí děti, Helena rozčilením spaluje nějaké dokumenty.
- Domin si myslí, že má všechno pod kontrolou, dokud nepřipluje loď, ze které se dozvídá o válce robotů proti lidem.
- Roboti se vzbouřili, chtějí lidi vyvraždit, jsou inteligentnější než lidé.
- Domin chce utéct na lodi Ultimus, ale i tu obsazují roboti.
- 2. dějství
- Roboti mají zbraně.
- Dr. Gall se přiznává, že změnil roboty, jejich povahu přeměnil na lidskou.
- Roboti tím přišli na to, že mají převahu nad lidmi a začali je nenávidět za to, jak s nimi zacházejí.
- Přichází Helena a přiznává, že dr. Gall provedl změnu na její přání, chtěla dát robotům duši.
- Roboti útočí, zabíjí Hallemeiera i sotatní, jediného Alquista nechávají žít, protože jako jediný pracoval.
- 3. dějství
- Roboti zabili všechny lidi kromě Alquista.
- Lidstvo tím vyhynulo.
- Roboti potřebují Rossumův předpis na výrobu robotů, ten ale spálila Helena.
- Alquist je donucen pitvat roboty, aby přišel na důležité poznatky pro výrobu.
- Roboti Primus a Helena se do sebe zamilují.
- Alquist chce pitvat Helenu nebo Prima, ale oba nabízí svůj život místo života toho druhého, chtějí být spolu.
- Alquist pochopí, že roboti jsou lidé, protože milují, takže lidstvo nevyhyne.
Postavy
- Lidé
- Harry Domin centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů
- Inž. Fabry generální technický ředitel R.U.R.
- Dr. Gall přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R.
- Dr. Hallemeier přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů R.U.R
- Konzul Busman generální komerční ředitel R.U.R.
- Stavitel Alquist šéf staveb R.U.R.
- Helena Gloryová
- Nána její chůva
- Roboty / roboti
- Marius Robot
- Sulla Robotka
- Radius Robot
- Damon Robot
- 1.Robot
- 2.Robot
- 3.Robot
- 4.Robot
- Primus Robot
- Helena Robotka
- Robotský sluha
- a četní Roboti
- Roboti v Čapkově hře nejsou roboti v moderním smyslu.
- Jsou to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankensteinovo monstrum, jak o něm píše Mary Shelleyová.
- Jsou biologickými entitami, jejichž části se montují dohromady jako automobily.
- Projevují se úsečnými pohyby a výslovností.
- Oděni jsou stejně jako lidé a charakteristickým znakem je upřený pohled ve tváři bez výrazu.
- V jistém smyslu se podobají nejmodernější koncepci živých forem stvořených člověkem (jako jsou replikanti ve filmu Blade Runner nebo Cyloni v nové verzi seriálu Battlestar Galactica).
- V Čapkově době ale neexistovala žádná koncepce genetického inženýrství.
- Jeho roboti jsou biologické stroje, jsou sestaveni jako protiklad k tomu, že by rostli nebo se narodili.
- V Čapkově době ale neexistovala žádná koncepce genetického inženýrství.
- V jistém smyslu se podobají nejmodernější koncepci živých forem stvořených člověkem (jako jsou replikanti ve filmu Blade Runner nebo Cyloni v nové verzi seriálu Battlestar Galactica).
- Jsou to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankensteinovo monstrum, jak o něm píše Mary Shelleyová.
- Slovní zásoba a jazyk:
- autor používá jednoduchý, srozumitelný výraz, objevují se nespisovné výrazy, dále se se vyskytují řečnické výrazy a metafory, v knize je poprvé použito nové slovo robot
- Kompozice:
- chronologický děj, předehra a tři dějství
- Prostor a čas:
- vymyšlená budova továrny, Rossumův ostrov, doba děje není známá